Uživatelské nástroje
Postranní lišta
Brandoliniho zákon
Poprvé veřejně formulovaný v lednu 2013 Albertem Brandolinim, italským programátorem: Zákon zabývající se principem asymetrie nesmyslu říká, že:
Množství energie potřebné k vyvrácení nesmyslů je řádově větší než k jejich výrobě.
Obzvláště populárním se zákon stal poté, co byl na Twitter zveřejněn obrázek prezentace Brandoliniho na XP2014 30. května 2014. Brandolini se inspiroval čtením knihy Daniela Kahnemana Thinking, Fast and Slow těsně před sledováním italské politické talk show s novinářem Marcem Travagliem a bývalým premiérem Silviem Berlusconim, kteří na sebe vzájemně útočili. Podobný koncept, „Teorie hory hoven“, formuloval italský blogger Uriel Fanelli v roce 2010, a obsahoval v podstatě identickou myšlenku.
Brandoliniho zákon zdůrazňuje obtížnost odhalení nesmyslu. Oproti tomu je mnohem rychlejší šíření nesmyslů nových. Staré přísloví říká, že „Lež je přes půl světa, než si pravda nazula boty“. Nabízí se tedy dvě otázky:
- Co je a co není kravina? A je princip rozlišování vlastně funkční?
- Pokud je princip funkční, odkud pochází? Napadá mě pár teorií:
Asymetrie ve standardech důkazů: je mnohem snazší navrhnout, že něco může být pravda, než přesvědčivě prokázat, že tomu tak není. Vezměme si například „studenou fúzi“: Jediný experiment s nejednoznačnými výsledky získal spoustu pozornosti, ale vynaložilo se mnoho úsilí, abychom zjistili, co se pokazilo.
Etická asymetrie: Typy lidí, kteří obvykle melou nesmysly, budou spíše typy lidí, kteří zkreslují důkazy, vyhýbají se opravám svých chyb a zastrašují odpůrce, takže v určitém okamžiku se lidé, kteří by mohli lži odhalit rozhodnou, že jim to vlastně za tu námahu nestojí. Proč se obtěžovat bojovat se lží, když se ty lži otočí proti vám samotným (Pamatujete? Tak dlouho jste lidem tvrdili, že Bil Gátez do vakcín mikročipy nedává, až se z vás staly ovce)? Z tohoto hlediska, jakmile se nesmysl stane příliš rozšířeným na to aby selhal, zůstává v povědomí zakořeněn velmi dlouho a lidé se na něj obrací pokaždé, když potřebují potvrdit svoji verzi „pravdy“. Klasickým příkladem může být například fáma o adrenochromu nebo třeba chemtrails, kde značné části populace stačí několik nicneříkajících fotek a zaručených svědectví k tomu, aby zavrhli jakékoliv vyšetřování nebo vědecké studie.
Asymetrie zahlcením: Naše wiki je pokusný králík třetí teorie: Pokud se nedaří kravinu bezpečně vyvrátit, a jakýkoliv pokus o její vyvrácení končí jen prohloubením pocitu makaka, že má pravdu, pak nejúčinnější způsobem, jak jej přesvědčit o vlastním omylu je zahltit ho jeho vlastními informacemi, které se navzájem popírají. Ideálně ne tím způsobem, kdy sám přijde na to, že se mýlí, ale kdy převezme část nebo celou nově přidanou informaci, a zdiskredituje se v kolektivu sám tím, že ostatní mají informace jiné, ale pochopitelně naprosto stejně „pravdivé“. Ve skutečnosti má chaos totiž velmi pevný řád.